V alkoholu je pravda

18. července 2013 v 14:04 | Sammy |  Postřehy ze života
O Bože! Za co mě trestáš?!
V zkratce popsán včerejší večer:
S Bubeníkem jsem si vyměnila pár sms vo tom jestli příjdu o víkendu. Pak jsem neodepsala. Psal mi něco po půl desáté večer. Prý si dávají se strejdou pivko v garáži, ale ,,...nejsem napitej, neboj.."
R U fuckin kidding me?
Pak byl jěště na xichtbooku a když jsem viděla ten CAPS LOCK, tak mi andrenalin stoupnul z 0 na 500. Kam se poděla má integrita? Takže jsem ze seba dokázala vysoukat, že mi chybí. Počkej..Cože? Jo, přesně tohle jsem mu napsala. Chybíš mi.

Dále to ani nějak rozebírat nechci. To je tak když death/black metalista ožere jako prase...to pak poslouchá pop-rock. A ke všemu mi posílá romantický písničky a píše, že mě chce v nejbližší době vidět. ,,...klidně jsi tam pro tebe přijedu..."
Nejhorší je, že..jak bych to popsala..ho nejspíš miluju.
 

Postarší slohovka

16. července 2013 v 23:15 | Sammy
Snad v listopadu nebo prosinci jsme měli ze seba vysoukat slohovku. To ste měli vidět ten porod :D
Zadání bylo :
slohová práce musí být ukončena větou ,,Facka ho jěště pálila na tváří, ale nemohl se ubránit úsměvu."



,,Sama se to dozvíš v pátek večer " to byla poslední zpráva co dostala. Žádná jiná ani když odepsala, aby jí to vysvětlil. Páteční večer se pomaly schyloval ke konci a nervozita jí zcela polila. Byli spolu dlouho jako kamarádi avšak poslední dobou jeho vzkazy vskutku nechápala. Jenom zavrtěla hlavou. Ano, jistě se spletl. Mobil se rozezvonil a po chvíli zvonění ustalo. ,,Je čas jít" řekla si pro sebe. Seběhla dolů po schodech, nazula si boty, posledný krát na sebe mrkla do zrcadla. Bouchnutí vchodových dvěrí dalo znamení, že není cesty návratu. V ústřety novým zážitkům se vidala přes zasněženou ulici. Ostré sněhové vločky jí řezali do tváře a chlad se jí dostal až do kostí. ,,Jěště chvíli, za chvíli tam budeš, to dáš" utěšovala se před nepříznivím počasím.
A opravdu, za krátku dobu viděla tu prosnule známou budovu, kterou tak milovala a nesnášela zároveň. Rychle otevřela dveře, ani se nedívala jestli tam někdo stojí. Cigaretový dým se rozvířil do prosincové noci. Odložila si kabát, když najednou jí ze zadu někdo zakryl oči. ,,Hádej kdo?" ozval se mírně prochraptěný veselý hlas. Věděla že když se otočí, spatří nebesky modré oči a dlouhé plavé vlasy. ,,To by jsi nebyl ty, Daniely. Taky tě ráda vidím" zaškeřila se. ,,Takže co sem mám dozvěděť?" zvednula obočí. ,, Víš není to nic zajímavého jenom..." nedopověděl a najednou ustala po celém klubě tma. Jenom nechápavé hlášky lidí, co to má znamenat. Letmě cítila, že jí někdo chytnul rukou kolem pásu, druhou něžně vzal její tváře a letmý dotek jejich rtů, když najednou PRÁSK! Světla se rozblikala a poslední co viděl byly její vzdalující se záda. Facka ho jěště pálila na tváří, ale nemohl se ubránit úsměvu.

Bylo, je a bude

16. července 2013 v 14:49 | Sammy |  Téma týdne
Takže "Zakázané ovoce"...hezké to téma a snad se mi to po tomhle asdfghjkl víkendu naprosto hodí. Jak je známo už od našich babiček - chutí nejlíp. Pro mě to jsou chlapi. Otázka? Anoooo, jelikož jsem prostě děvka jak mě nazývá SS (steroidový sráč ; čti : můj 'bratr')
V čem to bylo, je a bude? Mužské pohlaví mám v lásce mnohem více. Raději si s klukama výjde na pívo, kde v klidu pokecáme o hudbě a komu by jsme dali přes držku než abych trávila s blbkama dny v nějkým tom nakupným centru, a po každé půl hoďce si kontrolovat na hajzlech fasádu.
Popisuju tenhle článek, tak banálně ale přitom tak pravdivě. Totiž to má láska k Rockerovi již dávno vyhasla a já prostě nemám kule na to, abych mu řekla že již může slintat nad jinou. A tak místo odpoledne stráveného v láskyplném objětí ( jak romantické) jsem byla s klukama v zkoušebně, kde jsem málem vohuchla, smála se nad perverznýma vtipma a tloukla jim do hlavy, že s Bubeníkem nic nemám. Ale chtěla bych.
Takže když jsme jeli domů, jsem jenom koukala přes okýnko auta jestli mě neuvidí ha! známá tvář. Takže jsem byla jako na trnech. Pokaždé mám pocit, že dělám špatnou věc když se s ním tahám, ale srdce buší jako při pravém norském black metalu.
Tohle to je pro mě Zakázaný ovoce!


Jo a vlastně taky tahle ta kapelka. Alkoholku si dávám jako pravidelnou dávku hudby, která vystihuje Jak To Vlastně Mám.

,,Chtěl si vedle mě žít, bejt šťastnej
Ale mě neochočíš, tím to asi hasne
Já chtěl sem tě mít, cejtil jsem šance
Tys mě nechala jít, ale já tebe ne"

takže tak no...

 


Prvotní plány 'ticha slov'

10. července 2013 v 20:14 | Sammy |  Postřehy ze života
Měla jsem v hlavě utkvělou myšlenku. Bylo to před rokem a půl? Dala jsem si závazek, který jsem nesplnila a opět se to začíná ve mě hromadit. Vztek, smutek, přijetí reality, láska k mému milovanému Rockerovi, nikdynedocenitelná kreativita a spousta jiných myšlenek. Dělám to znovu, dávam jsi závazek že konečně ticho slov proměním v něco, kam bude chodit pár lidí a budou číst mé slátaniny. V něco co jsem vždy chtěla. Dokázat pár lidem, že nejsem jenom kus hadru a že to chci někam dotáhnout protože ,,...on vždy podporil ľudí v tom čo ich bavilo, tĺkol do hlavy že sa nemáš vzdať svojich snov a kašlať na tých, ktorí tvrdia že to nedosiahneš pretože sami nemajú ciele a nechajú sa tahať davom..."

Kam dál